Určitě to všichni znáte a všichni to máte rádi 🙂 Sedíte si takhle se svou milou v přítmí při svíčkách a nějakém tom dobrém vínku. Popíjíte, odpočíváte, povídáte si, prostě si vychutnáváte jeden druhého a je Vám oběma fajn. Tak nějak podobně si včera užíval i Nešika, ovšem jen on tomu všemu dokáže nasadit dokonalou korunku.

Večer pomalu končil, my se pomalu chystali ke spánku a protože jsem šikovný pionýr 😉 nezapomněl jsem svíčky "bezpečně" uhasit. Samozřejmě, že mám azbestové prsty a nespočetněkrát jsem byl v očích přítomných za hrdinu, když jsem svíčky zhasínal nasliněnými prsty, ale tentokrát nebylo koho udivovat, zvolil jsem tedy naprosto bezmyšlenkovitě tu nejprostší metodu … a ty blikající bestie jednoduše sfouknul. Nevím proč, ale jedna, jasně, že ta poslední, z nich asi chtěla svítit dál nebo co a při fouknutí (asi trochu silnějším než by bylo zdrávo) mi vyprskl žhavý vosk přímo do oka!!!! Auuuuuuu to pálí!!!! Neskutečná bolest, oko nešlo otevřít, beztak jsem chvíli aji neviděl, prostě hrůza :(( Nepomohlo vyplachování, mnutí, naříkání, kletí, prosby, prostě nic. V oku naštěstí nebylo kromě krvavého zabarvení patrné žádné viditelné poškození a po chvilce jsem ho mohl s pálivou bolestí dokonce i otevřít. Pořád jsem však to co tam bylo, bylo-li to tam vůbec něco, nemohl dostat ven. Odebral jsem se proto na radu své nejdražší na kutě a doufal, že ve spánku si s tím slzy poradí. A světe div se, stalož se 🙂 Ráno jsem měl na řasách zbytky bílého vosku, oko sice pálí, ale vidí, stěrače stírají, slunce svítí a všecko je skoro tak jak má být 🙂

Takže konec dobrý, všecko dobré a to prokleté oko určitě časem přestane pálit a řezat ….