Tohle se opravdu může stát jenom mě …

Jedu si takhle v klidu domů tramvají, čtu si papírové dřysty a najednou tramvaj nečekaně prudce zabrzdí. Asi je všem jasné co následovalo. Lidičky padali a nadávali, děti plakaly a já byl také nezadržitelně vymrštěn vpřed vstříc sloupku, který mě naštěstí (což jsem si ovšem myslel jen v tuto chvíli, později se ukázalo, že spíže bohužel) zachytil a zabránil tak spuštění ještě horšího domino efektu. Za okamžik jsem znovu popadnout dech a myslel si, že všechno skončilo, avšak opak byl pravdou …

 

Když jsem se chtěl asi po půl hodině podívat na mobil kolik je hodin, utrpěl jsem silný šok !!! Můj mobil, se kterým jsem strávil k oboustranné spokojenosti 5 příjemných let 😉 mě překvapil naprosto roztříštěným diplayem !!! Chvilku mi trvalo než mi došlo jak se to mohlo stát, ale teď už vím, že můžu poděkovat „šikovnému“ řidiči Dopravního podniku hlavního města Prahy …  V době setkání se sloupem jsem jej totiž měl v náprsní kapse bundy a setkání se sloupem se tak pro něj stalo osudovým polibkem smrti.

Polibek smrti

Polibek smrti

 

Tak tedy „Děkuji Ti DPP !!!“