Už jsme tady dlouho neměli žádnou novinku, že jo ?

Ale nebojte, přece jen jsem si se už moc dobře znám a je mi naprosto jasné, že nějaký další, nový, sqělý zápis už je určitě na cestě. Já se můžu snažit sebevíc, ale dobře vím, že mě to nemine. Jen doufám, že to přežiju ve zdraví. Pokusím se tedy tuto „okurkovou sezónu“ vyplnit alespoň jednou malou nepříjemností, i když to asi nebude nic k pokukání …

Pro zjednodušení a urychlení obsluhy používáme v práci při výdeji obědů v naší podnikové kantýně magnetické karty s identifikačními údaji o každém zaměstnanci. A já, i když tady jsem „pár dní i cestou“, už budu muset požádat o vydání nové. Jaký kontrast s některými mými kolegy, kteří své kartičky používají bez problému už i více než deset let !!! Mé současné kartičce se stalo osudným obyčejné usednutí na židli. A já již nyní vím, že nosit plastikové karty v zadní kapse kalhot není nejlepší nápad …

Přišlo to tak najednou z ničehožnic jako onen blesk z čistého nebe, oba nás to tuze zaskočilo, vždyť byla ještě tak mládá, plná elánu a chuti do života. No nic budiž ji země lehká, odpočívej v pokoji. Vzpomínáme s láskou a smutkem v srdci. Čest Tvé, na dva kusy rozlomené, památce … ;-)))